|
Tokamak COMPASS a jeho historie První plazma bylo zapáleno v roce 1989 v konfiguraci s vakuovou komorou kruhového průřezu. Prováděly se v něm průkopnické experimenty například s cívkami pro korekci magnetického pole pro ITER a experimenty s neinduktivním vlečením proudu v plazmatu. V roce 1992 byl znovu spuštěn s vakuovou komorou ve tvaru D. Byl dosažen výbojový režim s vyšším udržením plazmatu (H-mód), který bude využíván jako referenční režim na tokamaku ITER. Tokamak COMPASS patří svými rozměry (poloměr prstence 0.6 m a výškou komory asi 0.7 m) mezi menší tokamaky s jasným H-módem a svými rozměry a tvarem plazmatu odpovídá jedné desetině ITERu. V současné době jsou v Evropě v provozu pouze dva tokamaky, které mají magnetickou konfiguraci podobnou tokamaku ITER a pracují v režimu se zlepšeným udržením plazmatu. Kromě tokamaku JET je v provozu tokamak ASDEX-U (Institut fuer Plasmaphysik, Garching, Německo). Tokamaky JET a ASDEX jsou největší experimentální zařízení tohoto typu na světě.   Vlevo: Compass-D během instalace v Culhamu; Vpravo: Průřez plazmového prstence (podobný jako pro ITER)
V roce 2002 UKAEA odstartovala také alternativní výzkum tzv. sférických tokamaků. Provoz Compass-D byl ukončen pro nedostatek presonálních a finančních zdrojů pro provoz obou tokamaků současně, přestože fyzikální program plánovaný pro tento tokamak nebyl ještě zcela realizován. Vzhledem k jeho velkým a doposud nevyužitým možnostem a také k jeho relevanci k projektu ITER byl zdarma nabídnut Evropskou komisí a UKAEA na podzim roku 2004 Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, který koordinuje činnost ve výzkumu termonukleární fúze v České republice v rámci EURATOMu. Tým fyziků v ÚFP AV ČR má velké zkušenosti s výzkumem v oblasti termonukleární fúze a také s provozem malého tokamaku CASTOR. Rovněž dle Evropské komise má tedy ÚFP AV výborné předpoklady pro provozování tokamaku COMPASS |